Tony´s blog :o)

Ahojky,
tak zase po dlouhý době něco do deníku...

Čas od posledního příspěvku jsem trávil převážně s beruškou a to ať jsme hlídali babičce zahrádku nebo teď posledních pár dnů v Chorvatsku.

Je tu opravdu moc krásně, přál bych vám takové počasí i tam u nás v Čechách, ale co se dá dělat... ani si nedokážete představit, jak mi bude chybět to, jak po probuzení vyjdu na balkón a koukám na moře, celý den se válim na pláži a večer si zajdu do města na zmrzku.

Jako novinku bych uvedl, že jsme si s beruškou pořídili malinkej byteček. Neni to nic extra, ale tak pro začátek nám to stačí =D ... (dole uvidíte fotku, když jsme si dávali první pizzu v našem obýváku a pejska Engee)

Za pár dní má beruška narozeniny, tak se musím pochlubit svýma dárkama od značky Louis Vuitton, kterou jistě nemusím představovat. Nechal jsem si je dovézt z Paříže, konkrétně z 101 avenue des Champs-Elysées. (dole uvidíte berušku s kabelkou a psaníčkem)

Nakonec přiložím ještě pár fotek z dovolené, abyste se podívali, jak tu máme krásně... mějte se moc hezky a já se zase někdy ozvu :o)

Ahojte,
už je to skoro 2 měsíce, co jsem nepřidal příspěvek. Je pravda, že poslední dobou jsem na bloggování neměl moc času ani chuti. Jak jste si jistě všimli, tak jediné co se změnilo je vzhled blogu, který se vám doufám bude líbit.

Co jsem dělal poslední 2 měsíce?

Blížil se konec školního roku a já se snažil nahnat známky. Nakonec jsem dostal 2x za 4, ale na jednu známku jsem se odvolal a nakonec jsem dostal po přezkoušení za 3. Jsem rád, protože učitel, který mi tu 4ku dal, mi jí dal neprávem a všichni moc dobře věděli, že jsem si zasloužil 3ku :).
 
V této době se také konal turistický výlet naší třídy. Já jsem na něj nejel, ale s pár kámošema a s Beruškou jsme se rozhodli naše spolužáky navštívit. Učitelé, kteří měli naše spolužáky na starost nám z toho udělali pořádný průšvih a já s mým kamarádem jsme z toho vyvázli s 2kou z chování. Nikdo to sice nechápe, ale kdo by přece věřil studentovi s mojí minulostí, než učitelům, kteří zde učí již několik desítek let ... To znamená, že jejich verze s tím, jak jsme přivezli hromadu alkoholu, dělali vylomeniny, ničili nábytek na hotelu apod. byla prostě věrohodnější. Dokonce žádali o (podmínečné) vyloučení ze školy, ale díky našemu skvělému třídnímu profesorovi máme nakonec "jenom 2ku z chování" ...

Tato záležitost také celkem znemožnila mé roční stipendium na německé škole a já pořád čekám na vyjádření zahraničního investora, zda pojedu nebo ne. Toto věčné téma: Já a Německo, je pro mě samotného velice složité a už ani já si nejsem jistý, zda-li tam vůbec chci jet. NECHCI ! Já vím, že ne ... nebo spíš moje srdce mi říká ne a můj rozum (který se zatím v mém životě moc neprojevoval xD) říká jo. Je toho spousta, co bych tu zanechal a dost se bojím, že bych o to i přišel nebo aspoň částečně. Ať už je to rodina, přátelé nebo moje láska ... hlavně ta láska ... Ano sice  bych mohl mít výborné znalosti cizího jazyka, ale do zahraničí můžu jít studovat i později, ještě k tomu, když mi taťka slíbil, že mi to zaplatí ... Přece nemůžu teď odejít, když jsem momentálně tak šťastný, jak jen můžu být ? To prostě nejde. Ano, vím že dříve jsem tam strašně moc chtěl ... naučit se jazyk, utíct od všeho, co mě trápilo, zapomenout ... Ale teď nechci ... věci před kterýma jsem utíkal jsou  už dávno pryč a já ani nedokážu vyjádřit to, jak jsem spokojený a šťastný ... bohužel už to neni v mých rukách a tak můžu jen čekat, až domů příjde dopis, který rozhodne o mém životě. Snad dobře :) 

Posledních pár týdnů mého života jsem strávil hlavně s Beruškou a pár kamarády. Několikrát jsem zavítal na Mezinárodní Filmový Festival v Karlových Varech ... přece jenom to mám, co bych koulí dovrhl :) Člověk by nevěřil, jaké tam mají události rychlí spád. Člověk v 11 kouká na ohňostroj, který byl mimochodem velice krásný a najednou je u 15 staršího strýčka, který mi podává cigaretu ... najednou jedeme se strýčkem v autě, on opilý, bouráme do trafiky a jdeme do jednoho tanečního klubu v Karlových Varech, tam mě pořádně opije a odjede se svou přítelkyní domu. Mě tam nechá s 2 kamarádkama, se kterýma paříme skoro až do rána, pak když odcházím se zamotám do rvačky ( velice férové: 40 romských spoluobčanů vs. 2 vyhazovači z klubu ) ... na chvilku jsem se, jako velice nekonfliktní člověk dostal nastranu vyhazovačů, trochu jsem se pošťuchoval a nakonec se odpotácel domů. Po tomto víkendu, jsem trávil skoro každý den se svojí láskou (Beruškou) a i dnes jí o5 čekám ...

Co dál? 

Na svůj blog jsem nezapoměl a hodlám sem o5 dávat nějaké zajímavé příspěvky, aktuality i moje výtvory a to jak grafické, tak i jiné. Snad se nedočkám výsměchu :)

Ahoj všem, 
konečně se mi podařilo vyřešit problém, který mi velice dlouhou dobu bránil v tom, abych se přesunul z blog.cz na blogspot.com. Je to sice maličkost a většina z vás jistě ví jak na to, ale zrovna blogování není moje silná stránka a nedokážu se zrovna 2x orientovat v tomto novém prostředí blogspot.com a tak pro mě bylo velice těžké přijít na to, jak vytvořit menu na mém blogu. Teď, když konečně vím "jak na to", tak mi nic nebrání v tom, abych se pomalu začal přesouvat sem.

Proč přecházím?

Je to velice jednoduché, odcházím, protože mě štvou  komentáře typu: "ChoĎ AsPoŇ 2x TýDnĚ nA mŮj BlOgÍsEk A jÁ zAs BuDu ChOdIt Na TeN tVůJ ... " nebo "Ahojky, prosím dej mi na mém blogu hlásek do ankety" nebo "ahoj, hlasuj pro me prosim v soutezi o nejlepsi blog o justinu biebrovi na strance http://www.neco-neco.blog.cz" ... 
Asi určitě všichni víte o čem mluvim :) Tohle prostě neni nic pro mě. Tak doufám, že tady to bude lepší a dočkám se i jiných komentářů, než výše uvedených.  

Teď bych se měl asi představit :))

Jmenuji se Radek a bydlím v menším městečku poblíž Karlových Varů. Je mi skoro 17 let a navštěvuji místní gymnázium. S psaním blogu jsem začal když mi bylo cca. 15 let, to znamená, že oproti většině jsem absolutní nováček, ale to mi moc nevadí.

Kdybych měl nějak zhodnotit svojí povahu, tak bych řekl, že jsem na venek věčně veselý kluk, který je kamarádský, snaží se být spravedlivý, romantický, někdy až příliš zasněný ... Rozhodně nemám problémy s tim, abych zapadnul v kolektivu a rychle se přizpůsobím novému prostředí, věce i lidem.




  Rozhodně nepatřím, mezi šampóny, gangstery, holohlavce ani jiné skupiny lidí ... Snažím se být svůj a když mě někdo uráží, tak to většinou ignoruju. Vim, že nejsem ani se nesnažim být nějakej playboy, co bude mít na každym prstu 20 holek. Samozřejmě, chtěl bych být cool a sexy, ale bohužel, každý nemá to štěstí a i když se snažim, co to jde, tak zatim nic moc výsledky nejsou. Každopádně si myslím, že člověk co je od přírody krásnej to má ve svém životě o dost jednodušší, ale když pak někdo takovej jako já něco dokáže, tak na sebe může být určitě hrdej. Někdy bych přál těmto lidem, vyzkoušet si, jaké to je být ošklivej a tlustej ... jak by se asi cítili a jak by se jim líbilo to, jak by se k nim chovali jejich "kamarádi", kdyby je viděli takto. O tomhle tématu by se dalo mluvit dost dlouho, ale pro představování toho je už až až.

Mezi mé koničky patří: Počítač, KAMARÁDI, televize, knížky, HUDBA, různé akce, blogování, TELEFONY, nakupování, chatování, SERIÁLY A FILMY, POSILOVNA, KICK BOX, box, plavání, cykloturistika, procházky (hlavně v noci po městě nebo v přírodě), lyžování, AUTA, MOTORKY A 4KOLKY, nikdy nepohrdnu dobrou kávou a skvělým jídlem, baví mě vařit a dělat, či dokonce vymýšlet nové recepty a drinky, PEJSCI A KOČIČKY, tanec, HIP HOP ... 


Myslím, že pro začátek je toho až moc ... tohle musí určitě aspoň trochu stačit na to, aby jste si o mě udělali nějaký obrázek a teď už záleží jenom na vás, jestli máte zájem sledovat můj blog nebo ne :)