Ahojte,
už je to skoro 2 měsíce, co jsem nepřidal příspěvek. Je pravda, že poslední dobou jsem na bloggování neměl moc času ani chuti. Jak jste si jistě všimli, tak jediné co se změnilo je vzhled blogu, který se vám doufám bude líbit.

Co jsem dělal poslední 2 měsíce?

Blížil se konec školního roku a já se snažil nahnat známky. Nakonec jsem dostal 2x za 4, ale na jednu známku jsem se odvolal a nakonec jsem dostal po přezkoušení za 3. Jsem rád, protože učitel, který mi tu 4ku dal, mi jí dal neprávem a všichni moc dobře věděli, že jsem si zasloužil 3ku :).
 
V této době se také konal turistický výlet naší třídy. Já jsem na něj nejel, ale s pár kámošema a s Beruškou jsme se rozhodli naše spolužáky navštívit. Učitelé, kteří měli naše spolužáky na starost nám z toho udělali pořádný průšvih a já s mým kamarádem jsme z toho vyvázli s 2kou z chování. Nikdo to sice nechápe, ale kdo by přece věřil studentovi s mojí minulostí, než učitelům, kteří zde učí již několik desítek let ... To znamená, že jejich verze s tím, jak jsme přivezli hromadu alkoholu, dělali vylomeniny, ničili nábytek na hotelu apod. byla prostě věrohodnější. Dokonce žádali o (podmínečné) vyloučení ze školy, ale díky našemu skvělému třídnímu profesorovi máme nakonec "jenom 2ku z chování" ...

Tato záležitost také celkem znemožnila mé roční stipendium na německé škole a já pořád čekám na vyjádření zahraničního investora, zda pojedu nebo ne. Toto věčné téma: Já a Německo, je pro mě samotného velice složité a už ani já si nejsem jistý, zda-li tam vůbec chci jet. NECHCI ! Já vím, že ne ... nebo spíš moje srdce mi říká ne a můj rozum (který se zatím v mém životě moc neprojevoval xD) říká jo. Je toho spousta, co bych tu zanechal a dost se bojím, že bych o to i přišel nebo aspoň částečně. Ať už je to rodina, přátelé nebo moje láska ... hlavně ta láska ... Ano sice  bych mohl mít výborné znalosti cizího jazyka, ale do zahraničí můžu jít studovat i později, ještě k tomu, když mi taťka slíbil, že mi to zaplatí ... Přece nemůžu teď odejít, když jsem momentálně tak šťastný, jak jen můžu být ? To prostě nejde. Ano, vím že dříve jsem tam strašně moc chtěl ... naučit se jazyk, utíct od všeho, co mě trápilo, zapomenout ... Ale teď nechci ... věci před kterýma jsem utíkal jsou  už dávno pryč a já ani nedokážu vyjádřit to, jak jsem spokojený a šťastný ... bohužel už to neni v mých rukách a tak můžu jen čekat, až domů příjde dopis, který rozhodne o mém životě. Snad dobře :) 

Posledních pár týdnů mého života jsem strávil hlavně s Beruškou a pár kamarády. Několikrát jsem zavítal na Mezinárodní Filmový Festival v Karlových Varech ... přece jenom to mám, co bych koulí dovrhl :) Člověk by nevěřil, jaké tam mají události rychlí spád. Člověk v 11 kouká na ohňostroj, který byl mimochodem velice krásný a najednou je u 15 staršího strýčka, který mi podává cigaretu ... najednou jedeme se strýčkem v autě, on opilý, bouráme do trafiky a jdeme do jednoho tanečního klubu v Karlových Varech, tam mě pořádně opije a odjede se svou přítelkyní domu. Mě tam nechá s 2 kamarádkama, se kterýma paříme skoro až do rána, pak když odcházím se zamotám do rvačky ( velice férové: 40 romských spoluobčanů vs. 2 vyhazovači z klubu ) ... na chvilku jsem se, jako velice nekonfliktní člověk dostal nastranu vyhazovačů, trochu jsem se pošťuchoval a nakonec se odpotácel domů. Po tomto víkendu, jsem trávil skoro každý den se svojí láskou (Beruškou) a i dnes jí o5 čekám ...

Co dál? 

Na svůj blog jsem nezapoměl a hodlám sem o5 dávat nějaké zajímavé příspěvky, aktuality i moje výtvory a to jak grafické, tak i jiné. Snad se nedočkám výsměchu :)

Přeju vám, aby jste se měli aspoň z 1/10000 tak krásně, jako já. Už to je víc, než může většina smrtelníků být. 

Comments (0)