Ahoj, tak jsem se zase 9 dní neozval, omlouvám se, ale vážně to moc nestíhám. O víkendu jsem měl jet na jednu narozeninovou akci, ale na cestě tam nám majitelka chaty řekla, že si udělaj svojí vlastní akci a my ať nejezdíme. Nebudu to dál rozvádět, stejně nic nevyřeším. Asi v 8 hodin jsme se s kamarádem rozhodli, že půjdem stanovat. Tak jsme tedy zbalili stan, spacáky a jeli jsme. Po cestě jsme ješte nakoupili jídlo a pití. Trvalo nám celkem dost dlouho, než se nám podařilo rozdělat oheň, když jsme s sebou neměli ani papír, ale nakonec se nám to povedlo. To byl důvod začít slavit. Když jsem se ráno vzbudil, tak jsem našel v mém telefonu opravdu zábavná videjka :D Nakonec to bylo celkem fajn a už jsme domluvený, že si to ještě s jednou kámoškou zopakujem.

U kámoše jsem zůstal už celý víkend. V pondělí jsme jeli ráno s jeho rodičema, takže jsem mohl vstávat normálně, jako každý den v 5 hodin :) Moc si nepamatuju, co zajímavýho se v pondělí stalo. Asi nic. :D V úterý jsme byli večer s kámoškama venku a bylo to moc fajn :).

Včera byl úžasnej den. (Pro ochranu soukromí slečny, o kterou jde jí budeme říkat třeba Beruška :). ) Asi bych měl začít ještě úterkem, protože tam to vlastně "všechno začalo". Už dlouho jsem zamilovaný do jedné slečny. Po tom co jsem přišel v úterý domů jsem šel na facebook a Beruška mi napsala, že mi potvrdí žádost o vztah na facebooku. Byl jsem nadšený. Už jenom to, že mi to potvrdila, pro mě znamenalo, že se nestydí za to, být se mnou ve vztahu. Poté jsme si dál psali. Už dříve jsem si říkal, že o mě asi má zájem, ale nepatřím mezi lidi, co by si zrovna moc důvěřovali a ještě k tomu, že bych mohl mít aspoň malinkatou šanci u Berušky, to mi přišlo až nemožné. Díky našemu chatovaní jsem si začínal čím dál víc myslet na nemožné. Jenže na druhou stranu mě nenechali na pokoji  věci jako to, že mě už jednou odmítla nebo to, že odjíždim do Německa. Takže jsem si nebyl moc jistý, ale byl jsem si více než jistý, že jí to musim říct. Mezitím mi napsala ještě jedna holka, která mi všechny moje doměnky potvrdila (což od ní vzhledem k Berušce nebylo moc hezké).

Další den byl (jak už jsem jednou zmínil) vážně úžasný. Už když jsem ráno vstal, tak jsem měl skvělou náladu a těšil jsem se až Berušku uvidim (né že bych se jindy netěšil xD). Ráno jsme jeli do školy na skútru. Původně jsem si o tom s Beruškou chtěl promluvit ve škole, ale nakonec z toho padlo. Odpoledne jsem to měl v plánu, ale moc jsem se bál a když jsem se konečně odhodlal, tak stejně jela pryč, takže z toho taky sešlo. Jo ještě bych zapoměl, že jsem taky udělal nerozvážnou lumpárnu. Po 5. vyučovací hodině jsme s kámoškou vzali skútra a jeli jezdit. Takhle nebezpečnou jízdu jsem ještě nezažil. Tím jsem vylekal spoustu lidí a hlavně i Berušku, takže toho lituju doteď. Večer jsme si ještě s Beruškou psali, ale já to po FB řešit nechtěl a tak jsem to nechal na ráno.

Celý ráno jsem se odhodlával, ale jaksi nepřišla vhodná příležitost. Nakonec jsem vzal telefon a napsal jí, jestli se nejde projít. Souhlasila a tak jsme vyšli. Samozřejmě jsem nejdřív mluvil o blbostech a sháněl odhodlání. Nakonec jsem to konečně řekl a strašně se mi ulevilo ( je to zvlášní, ale i po tom všem jsem pořád nemohl uvěřit, že by mohla být pravda to, že mě má ráda). Objala mě kolem ruky a řekla mi, že mě má moc ráda. V tu chvíly jsem byl nejšťastnější kluk na světě a nejradši bych skákal několik metrů do vzduchu. Chytnul jsem jí za ruku a bavili jsme se o tom, že jedu do toho Německa a tak. Když jsme došli ke škole, tak jsem navrhl pokračování v rozhovoru o velký nebo o volný hodině, ale řekla mi, že potřebuje čas. Od té doby jsme se o tom ještě nebavili. Každopádně respektuji její přání a dám jí času, kolik bude potřebovat. Hlavně bych si přál, aby se rozhodla podle toho, jak si myslí, že je to pro ní nejlepší ... Já si prostě jenom přeju, aby byla šťastná. To je pro mě to nejdůležitější. No uvidíme, jak to dopadne ... ještě vás budu informovat.

Málem bych zapoměl na to, že jsem na internetu našel motorku a dokonce by jí i mamča schválila, tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Samozřejmě bych si motorku přál, ale není to věc, kterou hodlám zas nějak moc řešit, vhledem k tomu, že v porovnání s Beruškou to pro mě není důležitý.



Tak se mějte hezky, jako se mám já :)

Comments (0)