Zeptej se slunce, proč svítí a hřeje
A dokáže donutit žít
Po jeho západu zní otázka " Kde je?"
V jeho paprscích chce každý být
Zeptej se větru, jak dokáže hladit
A být vánkem laskavým
Kdo propadl lásce, tak verše mu šeptá
Stává se kritikem nestranným
Zeptej se vody, proč svým objetím
Hořící srdce ochladí
Svým proudem odnáší smutek i slzy
Kdo se jí odevzdá, toho nezradí
Ale prosím, neptej se
Proč Tě tolik miluji
Tolik slov na světě není
S Tebou čas utíká podstatně rychleji
Bez Tebe zbývá mi jen snění