Už jenom to, že tenhle mobil mi vydržel déle než 2 měsíce svědčí něco o jeho kvalitách. Byl jsem s ním maximálně spokojen co se týče designu, fotoaparátu, softwaru a spouty dalších věcí.

Hlavním soupeře bude Nokia X6 (pro mě tedy ne, protože jsem odpůrce Nokií :D), oproti které má telefon navrch. Výrobce navíc tentokrát ani nepřestřelil cenu, což je skvělé.

Vzhled a konstrukce
 
Vivaz je po dlouhé době prvním dotykovým modelem Sony Ericssonu, který je určený především běžným spotřebitelům a nikoli pro pracovní využití. Tento fakt se na vzhledu přístroje výrazně podepsal a namísto jednoduchého a účelného designu přichází opravdu líbivý telefon.

Já si pro preview zakoupil stříbrnou variantu, ta je z hlediska líbivosti zcela univerzální a navíc má oproti ostatním variantám (kromě červené je k dispozici ještě černá) výhodu, že na ní nejsou tolik vidět otisky prstů.

Oblé křivky telefonu rozhodně patří k tomu nápaditějšímu na poli dotykáčů, kde designéři nemají takový prostor pro fantazii. Návrháři si dovolili i několik zajímavých detailů. Tak například boky telefonu vypadají jako černé, ale ve skutečnosti jsou z tmavě modrého a lehce průhledného plastu, který na světle vypadá opravdu velmi efektně. Navíc jsou pod ním schovány diody, které upozorňují na některé akce a události.

Velmi efektní je umístění 3,5 mm jacku zcela ve špičce levého boku telefonu. Z hlediska praktičnosti je na tom toto řešení ale o něco hůře, protože vyžaduje sluchátka se zalomeným konektorem, ta běžná by totiž hodně překážela v kapse. Podobně nepraktické může být umístění čočky fotoaparátu téměř uprostřed zadní části telefonu. To sice znamená, že si čočku nebudete blokovat při držení telefonu oběma rukama, ale na druhou stranu hrozí krycímu sklíčku poškrábání. Pomohla by krytka fotoaparátu.

Pochválit můžeme konstrukci telefonu. Vivaz sice nijak nemaskuje, že používá pouze plasty, ty jsou ale kvalitní a jejich slícování nedává důvody ke kritice. Jedinou slabinou se může zdát zadní kryt baterie. U toho můžete mít při sundavání pocit, že ho musíte zlomit. Kryt naštěstí proceduru vydrží bez pohromy a výhodou řešení je fakt, že kryt na místě drží dobře a nemusel by být ani později zdrojem nepříjemných pazvuků.

Vzhledem k použití plastů se může Vivaz na svou kategorii chlubit nebývale nízkou hmotností.

Displej a ovládání

Velkou předností Sony Ericssonu Vivaz je displej. Na úhlopříčce 3,2 palce nabídne pro dotykový symbian typické rozlišení 360 x 640 pixelů. Umí však zobrazit 16 milionů barev a v reálu opravdu svým barevným podáním exceluje. Snad jen bílá je trochu zašedlá, jinak jsou barvy věrné a zobrazení na displeji jemné.

Telefon má jen nezbytné množství ovládacích prvků. Pod displejem jsou tlačítka pro ovládání hovoru a mezi nimi klávesa pro vstup do menu, na pravém boku klasické kolébkové tlačítko pro ovládání hlasitosti a dvě spouště. Jedna pro fotoaparát a druhá pro nahrávání videa. Na vrchu je pak vypínací tlačítko, které slouží i jako zámek klávesnice a přepínání profilů. Zámek klávesnice funguje tak, že pro odemknutí je potřeba tlačítko stisknout a pak trefit kontextové tlačítko v levém dolním rohu displeje, pro zamknutí stačí tlačítko dvakrát zmáčknout.

Systém funguje vcelku standardním způsobem, Sony Ericsson si dovolil jen několik malých změn oproti standardnímu provedení v nokiích. Uživatele tak může štvát například nutnost potvrzovat volby v seznamech dvojitým klepnutím na položku, zatímco v ikonovém menu stačí dotyk jen jeden. Ke skrolování se musí místy používat lišta na pravém okraji obrazovky a kinetické skrolování funguje jen a jen v prohlížeči fotografií, který je součástí úprav od Sony Ericssonu (Tyhle věci jsem upravil hráním si tak hodinky se softwarem).

Programátoři firmy bohužel ani nevyužili potenciál nějakého vlastního prostředí. Sony Ericsson sice připravil jedno zcela speciální, které po vzoru třeba Samsungu nebo Androidu používá několik úvodních obrazovek, mezi kterými lze listovat. Obrazovek je pět a nelze na ně umisťovat widgety, každý list slouží vlastně jako jeden takový widget. Uživatel si může vybrat ze sedmi voleb a doufejme, že vývojáři dostanou možnost tento počet rozšířit. Protože ze sedmi voleb jsou tři určitě k ničemu, mnozí uživatelé ale nevyužijí ani některou z užitečnějších voleb. Ty tři nesmysly jsou animace nebo fotky. Na obrazovku si můžete umístit animaci Flow nebo si vybrat některý Flash soubor nebo libovolný obrázek. Je to sice efektní, ale efekt po čase jistě vyprchá. Těmi užitečnějšími možnostmi jsou oblíbené kontakty, zkratky k oblíbeným programům, album (to jediné využívá kinetické skrolování) a Twitter (nebo doinstalovaný Facebook). Pokud ale mikroblogovací službu nevyužíváte, zvyšuje se skóre ve prospěch neužitečných voleb.

Nad těmito obrazovkami se vznáší ještě jedno zkratkové menu. Vyvolává se stisknutím tlačítka pro ukončení hovoru a kromě času (a přístupu k budíku) slouží k ovládání hudebního přehrávače a ke vstupu k numerické klávesnici, multimédiím, zprávám a vyhledávání.

Systém reaguje celkem svižně, místy se ale objeví zádrhel. Třeba animace při vstupu do hlavního menu je velmi kostrbatá a její přítomnost ruší. Animace se bohužel nedají vypnout.

Baterie

Baterie s kapacitou 1 200 mAh propůjčuje telefonu vcelku průměrnou výdrž. Oproti některým jiným dotykovým telefonům se mi u Vivazu zdálo, že spotřeba energie je při zátěži o něco větší. Výdrž možná zkracovala na pozadí neustále běžící aplikace Road Sync pro synchronizaci e-mailů. I tak si ale můžete být jisti, že pracovní den vydrží telefon na jedno nabití bez problémů, reálné je dostat se na zhruba dvoudenní výdrž. Mě se podařilo výdrž díky flashování vytáhnout až na jeden týden, což je pro dotykové telefony bezkonkurenční.

Telefonování a zprávy

Výbava pro telefonování a práci se zprávami není u Sony Ericssonu Vivaz rozhodně špatná. Byť třeba e-mailové tovární řešení od Nokie, které zvládne i synchronizaci s Exchange serverem, tu musela nahradit aplikace Road Sync. Na ní není nic špatného, problémem je fakt, že program musí uživatel ručně spustit po každém restartu telefonu. Pokud na to zapomenete, maily prostě chodit nebudou. Ale přiznejme si, kdo to dneska využívá :D

I přístup ke kontaktům by mohl být lepší. Pokud totiž nepoužíváte číslo ze seznamu oblíbených, vyžaduje vyhledání kontaktu možná až příliš kroků. Do seznamu se dá nejrychleji vejít na dvě klepnutí, což je přesně o jedno více, než by bylo zdrávo :).

Chválíme snadno přístupné tlačítko pro regulaci hlasitosti, které není problém nahmatat ani při hovoru. Jeho kvalita je na dobré úrovni a telefon umí být i dost hlasitý. Když jsme u hlasitosti, na Symbianu jistě oceníte široké možnosti nastavení vyzváněcích profilů, to je něco, na co se u konkurence často zapomíná.

Organizace a data

I organizační a datová výbava je víceméně poplatná použitému operačnímu systému. Ze základních funkcí nechybí nic, je tu kalendář, poznámky, úkoly, převodník měn a jednotek, kalkulačka a další možnosti, většinou velmi dobře propracované. Kvalitní je třeba souborový manažer, který u konkurence rovněž často chybí.

Horší je to v tomto případě s prací s dokumenty. Aplikace QuickOffice umí standardně dokumenty jen prohlížet, pokud uživatel potřebuje čas od času některé dokumenty poupravit, musí si připlatit. PDF soubory si pak ve Vivazu standardně neprohlédnete vůbec, Adobe PDF reader si musíte dokoupit (o5 jsem to vyřešil svojí cestou :)).

Po hardwarové stránce nechybí Vivazu prakticky nic. Oceňuji, že se výrobce vzdal proprietárního konektoru a nahradil ho klasickým microUSB. Telefon pochopitelně umí USB Mass storage, v balení najdete 8 GB microSD kartu (teda jen v telefonech kupovaných od 27.10.2010, předtím karta nebyla součástí). Přítomno je wi-fi, Bluetooth a samozřejmě i HSDPA. Internetový prohlížeč v Symbianu sice drží krok s konkurencí, místy ale přeci jen již zaostává. Jeho výhodou je ale podpora Flashe, která opět není u mnohých jiných platforem samozřejmostí.

Poslední trend doby, v telefonu vestavěnou bezplatnou turn-by-turn GPS navigaci u Sony Ericssonu Vivaz bohužel nenajdeme. Ne že by telefon neměl GPS, patřičný program ale v přístroji chybí, uživatelé si budou muset vystačit s běžnými Google mapami.

Zábava - multimédia bez DivX

Chybějící podpora videoformátů DivX a Xvid je nectností mnoha dnešních smartphonů, až je to dost zarážející. Bohužel ani Vivaz reputaci nenapravuje. Jinak ale telefon práci s videem zvládá, jen musí být v jiných formátech.

Součástí je pochopitelně i hudební přehrávač ve stylu Walkman telefonů, který ze Sony Ericssonů již důvěrně známe. Tentokrát je přehrávač bez Walkman brandingu v černobílém designu. Na funkčnosti a praktičnosti mu to ale rozhodně neubírá, možná naopak.

Instalovat lze jak symbianové hry a programy tak javové aplikace. Já jsem to ale všechno smazal, protože tam nebylo nic zajímavého. Někteří uživatelé tvrdí, že tam hry neměli žádné. Řekl bych, že to pak záleží na úpravách dodavatele.

Nebudeme si nic nalhávat, největším lákadlem Sony Ericssonu Vivaz v multimediální oblasti je jeho fotoaparát. Ten má rozlišení osm megapixelů, automatické ostření a diodový blesk.

Hlavním trumfem fotoaparátu u Vivazu je jeho schopnost natáčení videa. I proto vybavili konstruktéři telefon druhým tlačítkem spouště. Spouštění kamery je tak zjednodušeno, uživatel nemusí mezi fotoaparátem a videokamerou přepínat. Telefon je schopen natáčet videa v rozlišení 1280 x 720 pixelů (výrobce se tedy chlubí HD specifikací) s frekvencí 23,96 snímků za sekundu (tedy běžnou filmovou frekvencí). Video je bez zádrhelů a je překvapivě kvalitní. Telefon si dobře poradí i s horšími světelnými podmínkami, byť pochopitelně šum je hodně znát. Právě s natáčením ve tmě pomůže dioda, která v tu chvíli svítí právě takovou intenzitou, aby scénu nepřepalovala. Video za dobrého světla pak svou kvalitou opravdu příjemně překvapí. Mimochodem, stejnou schopnost natáčet video v takovéto kvalitě získal před krátkým časem i Sony Ericsson Satio v novém firmwaru.

Shrnutí - nejlepší symbianová volba

Relativně rozumná cena těsně překračující hranici deseti tisíc korun (když jsem ho kupoval já, teď počítejte s tak 8,5 - 9,5 tisíci) a výborná výbava se schopností natáčet video v obstojné kvalitě dělají ze Sony Ericssonu Vivaz asi nejlepší volbu mezi dotykovými symbianovými telefony, pokud tedy hledáte špičkový telefon. Dražší stájový kolega Satio působí oproti Vivazu neohrabaně a jeho jediná papírová výhoda, dvanáctimegový fotoaparát, není v praxi téměř vůbec poznat.

Konkurenční Nokia X6 sice nabídne podstatně více paměti (16 GB) , Sony Ericsson ale boduje fotoaparátem, designem a o něco lepším zpracováním. Je jen na vás, zda je pro vás důležitější kopa paměti (bez možnosti rozšíření), nebo design a fotoaparát.

Sony Ericsson Vivaz ale dokazuje, že by měl být tím telefonem, který vrátí dlouho spící Sony Ericsson do hry. My fanoušci SE jsme se táké těšili na verzi Vivaze s Querty klávesnicí, mě však zklamala a fotoaparát pouhých 5Mpix to prostě pokazil na plné čáře. Teď se můžeme těšit možná tak na modely s operačním systémem Android.